Mikuláš Řehořík

Osm let jsem závodně plaval. Pak jsem si na skejtu škaredě zlomil ruku. Když jsem se konečně uzdravil a vrátil se do bazénu, byl jsem pomalý, přestalo mi to jít. Ztratil jsem motivaci a na plavání nakonec rezignoval. Shodou šťastných okolností jsem se pak, díky skejtu a kamarádům, dostal k BMX, a to mě začalo šíleně bavit.

Pořádně jsem začal na Ukrajině, kde moje máma pracovala na ambasádě. Nakonec jsme s celou rodinou skončili v Kyjevě, kde jsme strávili skvělých šest let. Studoval jsem na americké škole, takže mi pobyt v Kyjevě hodně pomohl pokud jde o jazyky. Domluvím se anglicky, ukrajinsky i rusky. Podmínky pro freestyle byly ale horší. V celém čtyřmiliónovém Kyjevě byl jediný skatepark. Je položený pod mostem hned vedle Dněpru, což je krásná řeka, ale ten park byl na rozpadnutí: rozklížené překážky, na rampách trčely šrouby. Bylo to docela nebezpečné, každou chvíli měl někdo roztrženou ruku nebo koleno. Dalo by se říct, že to těžké bylo, ale zároveň výborná škola. Kyjev jsem si zamiloval, bude to moje město do konce života.

Zpočátku jsem překonával jazykovou bariéru, mluvil jsem směsí ruštiny, ukrajinštiny a angličtiny a  moc jsem nerozuměl, když na mě někdo mluvil. Svým způsobem jsem byl něco jako bílá vrána, cosi divného, co přitahuje pozornost. BMX je ale taky o tom, že se navzájem podporujeme, takže jsem mezi ostatní zapadl celkem rychle. Každopádně na Ukrajině BMX freestyle tolik neletí, takže podmínky nic moc. Měl jsem ale kliku a začal trénovat se skvělým klukem. Jmenuje se Jura Illuschenko a jezdí na světové úrovni. I díky němu jsem si uvědomil, že BMX pro mě může být víc než vášeň, kvůli které cítím svobodu a volnost. Došlo mi, že může jít o budoucí náplň celého mého života. V padesáti už asi jezdit nebudu, ale můžu trénovat, chci se věnovat fyzioterapii a tak podobně.

Jezdívám v Brně, ale trénuji i v Pardubicích nebo v Prostějově. V parku jsem pět, šest hodin. Jenom dvě hodiny trvá, než se člověk zahřeje, aby mohl dělat ty největší triky. Takový trénink mám čtyřikrát do týdne. K tomu každý třetí den tak zvaný suchý trénink, to je třeba posilovna, nebo bazén, sauna. Přípravě věnuji dvaatřicet hodin do týdne.